#5 | Rozhovor s autorkou Martinou Novotnou

V únoru Čti mi! vydalo historickou detektivku ze 13. století s názvem Vražda nepočestné panny, kterou do uší posluchačů vypráví Milan Šmíd. V krátkém rozhovoru se pokusíme vám přiblížit autorku, která příběhu vtiskla duši a prozradíme, že se můžete těšit i na navazující příběhy z její fantasie. Autorku vyzpovídal Vít Dvorský.


Není nad osobní setkávání, ale s ohledem k současným patáliím jsem zvolil korespondenční formu rozhovoru. Snad se mi i přes vzdálenost podaří přiblížit vám autorku Martinu Novotnou. Zdravím ji a děkuji jí za důvěru, s kterou svěřila tvorbu zvukového záznamu četby její knihy našemu vydavatelství.

Připravuje se vydání Vaší třetí knihy. Co Vás k spisovatelskému řemeslu přivedlo?

Jeden známý mi půjčil knihu o soudci Ti od Roberta van Gulika s tím, že by se mi mohla líbit. Jeho příběhy mě doslova nadchnuly. Když jsem je všechny přečetla, začala jsem se rozhlížet po dalších autorech tohoto žánru. Mezi nimi mě zaujala americká spisovatelka Ingrid J. Parker, se kterou jsem si krátce nato začala dopisovat a řešit osudy její hlavní postavy Sugawary Akitady. Právě ona mě přivedla na myšlenku, abych zkusila napsat vlastní příběh.

Proč jste pro své knihy vybrala žánr historické detektivky? Čtete je ráda, nebo to souvisí s tím, že jste kriminalistiku studovala?

Kriminalistika, kterou jsem studovala na Policejní akademii, má k té z knih hodně daleko. Ve středověku se museli obejít bez metod kriminalistické techniky, bez kterých si vyšetřování v dnešní době nedovedeme snad už ani představit. Nebyla mechanoskopie, balistika či daktyloskopie, dokonce ani fotografie. Nicméně myslím, že základem pro volbu žánru byla spíše záliba v historii. Od mala jsem s rodiči navštěvovala různé památky, především zříceniny hradů a představovala si, jak vypadaly v dobách dávno minulých, co se na nich odehrávalo za lidské osudy.

S jakými lidmi se v práci setkáváte? Odráží se v psychologii postav ve Vašich knihách reální lidé, se kterými jste se setkala?

Otázka tak říkajíc na tělo 😊. Myslím, že lidé, kteří mě obklopují v reálném životě se do toho literárního příliš nepromítají. I když i zde jsou určité výjimky. Sama jsem zvědavá, zda se dotyčný v dané postavě pozná a jak na to bude reagovat. Skutečné lidi z masa a kostí používám spíše jako předlohy pro fyzické pojetí jednotlivých postav. Jakub de la Vega se mi snadněji popisuje, když si ho spojím s konkrétní osobou.

Jak vnímáte středověk, srovnáváte ho s dnešním světem?

Pro mě je středověk velice zajímavé období, ke kterému ráda utíkám před problémy dnešní doby. Přiznávám, že mám tendenci si ho idealizovat, vidět ho jako období, kdy slova jako čest a hrdinství nebyla jen prázdnými termíny, dobu rytířů a dvorních dam. Samozřejmě vím, že nebyl zdaleka růžový, na druhou stranu si ale ani nemyslím, že by byl tak temný, jak se nám někteří historici snaží namluvit. Myslím, že lidé té doby byli možná spokojenější a vyrovnanější, než my teď.

Máte k místu děje Vaší první vydané knihy Vražda nepočestné panny bližší vztah? Jak jste ho vybrala?

Roky jezdíme na dovolenou do Podhradí nad Dyjí. Nad ním se tyčí zřícenina hradu Frejštejna, kde se odehrává první díl. O tomto hradě se toho moc neví, snad jen to, že ho král Václav II. nechal pobořit. Proto z něj musel Vilém prchnout a jako útočiště se mu naskytl nedaleký Cornštejn. Ten je v současné době považován za jednu z nejkrásnějších a nejromantičtějších zřícenin jižní Moravy.

Koho byste jmenovala, jako svého oblíbeného autora či dokonce svůj vzor?

Bez váhání Roberta van Gulika, který je pro žánr historických detektivek tím, čím je E. A. Poe pro horor. Jeho soudce Ti je nepřekonatelný.

Další autor, k němuž se často a ráda vracím, je Umberto Eco. Především jeho Jméno růže znám takřka zpaměti.

Čtete si doma navzájem, třeba před spaním? Pokud ano, koho jste z rodiny nejraději poslouchala?

Když jsem byla malá, bývala jsem často nemocná. To nám, mě a bratrovi, pak maminka často četla před spaním. Pamatuji si, že jsme měli nejradši Pohádky tisíce a jedné noci a hrozně jsme se snažili neusnout, abychom věděli, jak to dopadne 😊

Posloucháte sama aktivně audioknihy, případně při jaké činnosti?

Jelikož jsem učitelka, oči při práci dosti trpí, hlavně teď v době distanční výuky, kdy jsme nuceni sedět u počítače mnohem více než za normální situace. Proto jsem ráda, když si mohu pustit audioknihu a nechat oči odpočívat.

Je pro Vás rozhodující, jestli knihu načetl herec, nebo někdo neznámý?

Vůbec ne. Podle mne není pro audioknihu důležité slavné jméno, ale příjemně zabarvený hlas a dobrá intonace předčítatele.

Jaká audiokniha, nebo rozhlasová hra Vás v minulosti zaujala?

Opět musím zmínit Jméno růže od Umberta Eca, zpracování této knihy v audiopodobě je velmi příjemné.

Co si o této formě šíření svých knih jako autorka myslíte? Může plnohodnotně nahradit hmotnou knihu, doplňuje ji, nebo snad trochu mění?

Myslím, že audioknihy klasické knihy výborně doplňují. Ne všichni mají čas na čtení papírových knih, ale mají rádi příběhy, které je dostanou za hranice všedních dnů. Stejně tak jsou tu i lidé, kteří se čtením mohou mít problémy. Například senioři, kteří mají problém se čtením díky malému písmu použitému v knihách. V současné době se nakladatelé papírových knih snaží snižovat náklady na tisk i tím, že zvolí menší písmo. Tím má sice kniha méně stránek a je i levnější, daní za to je ale horší čitelnost. Tento problém se ale týká i mladších lidí. Hodně z nich stráví celou pracovní dobu před počítačem, a právě pro ně je pak audiokniha ideálním řešením. Nejen, že unavené oči nezatíží ještě víc, ale dokonce si u ní i odpočinou. Není nad to zavřít oči a v duchu si představovat předčítaný děj 😊

Jste s audioknihou vyprávěnou Milanem Šmídem spokojená? Jak se Vám s ním spolupracovalo? Neuvažovala jste o autorské četbě?

Zajímavý nápad 😊 Jak se říká, zkusit se má všechno. Ale na druhou stranu si myslím, že by bylo dobře, aby celou sérii namluvil jeden člověk. To máte jako s filmy. Když si zvyknete na určitý dabing a pak se setkáte s jinou verzí, není to již ono, dosti to ruší a kazí celkový dojem. A jelikož se mi s Milanem Šmídem spolupracovalo velmi dobře, doufám, že se na něj budu moci obrátit i při namluvení dalších případů Viléma a Jakuba.

Už jste zahájila práci na čtvrté knize? O čem bude?

Máte pravdu, práci na čtvrté knize jsem již opravdu zahájila. Bude se jmenovat Démoni minulosti a jak už její název napovídá, hlavní myšlenkou bude skutečnost, že před svou minulostí nemůže nikdo utéct.

Děkuji za rozhovor a přeji Vám mnoho spokojených čtenářů i posluchačů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *